OCTAVIÁN - BUICK

Můj vozovej park začal od veteránů a moje první auto mělo přezdívku Buick, podle amerického
 vzoru. No řekněte, nebyl nádhernej? A co teprve jeho žraločí jízdní vlastnosti v ostrých
 neklopených zatáčkách.

       Píše se rok 1996 a  kupuji si pro naplnění klukovských snů  auto z roku 1962, tedy třicetčtyři roky mladý Škodův auťák. Je to Škoda Octavia – 1100 cm3  v provedení kupé, ( no,  oni vlastně nedělali 4-dvéřáky, ale zní to zajímavě ).     Motor vpředu  s náhonem zadních kol přes Kardanův hřídel slibuje dračí jízdní vlastnosti. Čtyř stupňová mechanická převodovka s řazením přímo pod volantem je dobře dostupná a v celku přesná ( jen málokdy se stala záměna kvaltů 1 a 3 nebo 2 a 4 ). Jako nadstandardní výbava je v Octaviánu  namontované rádio s VKV a UKV vlnami, což je hit, chytám tak akorát ruské bratry a možná občas Český radiožurnál.  V sérii vyráběná patnácti palcová kola (!) jsou tak akorát velká pro kupé z počátku 70tých let, snad jen šířku ráfků bych změnil z toho rozměru dětského kočárku na něco rozumnějšího. Co se týče výkonu tak si nejsem úplně jist, ale myslím, že má necelých 60 koní a valit si to s ní stovkou ( po dálnici ) není až zas takový problém.  Až na pár mechanických vad a závad to je v celku spolehlivé auto ( sto kiláků v kuse ujela ) a určitě i povedené a karosérie velice vhodná pro tuning. ( Pro ty kdo by náhodou nevěděli tak to není samonosná karoserie, takže šasi upravit a dát pořádnej motor a to vše schovat pod karoserii Octávky by mohlo bejt IN ), ale sám dobře vím že nad Cabrio Felicie není ( jenže tohle je Octávka – Buick!!! ).